Co a proč nosíme

 

 

  Vybavení dle dobových pramenů

 

 

  Co na sebe

 

 

  Co s sebou

 

 

  Doplňky

 

Pozn. Níže uvedený výčet oblečení a vybavení je historicky podložen. Jedná se o základní části výstroje, zdaleka však nejsou seznamy kompletní a mohou být průběžně aktualizovány včetně obrázků..

 

 

 

Co a proč nosíme aneb.. "My jsme les.."

 

Protože chceme udržet úroveň naší jednotky v mezích living history, tedy oživlé historie, snažíme se o věrnou a historicky podloženou rekonstrukci oblékání, vystrojování i vyzbrojování miličních jednotek tak, jak tomu bylo  v průběhu francouzsko - indiánské války. Bohužel, v dnešní době lze i tuto oživlou historii provozovat pouze s určitým stupněm kompromisu, neboť všechny dobové materiály k výrobě ošacení, výstroje i výzbroje nemusejí být reálně dostupné, ať již fyzicky či cenově. To je realita s kterou je potřeba se rozumným způsobem vyrovnat a hledat vhodné náhrady. Na druhou stranu nechceme hranice tohoto kompromisu  posouvat dále, než je opravdu nutné. Jistě ne na úkor vlastní pohodlnosti , lacinosti a historických nesmyslů. Náš koníček by tím zcela postrádal smysl, museli bychom se stydět především před lidmi, kteří s totožnou výbavou (někdy až na hranici lidských možností)dokázali obstát v tvrdých podmínkách divočiny 18.století. Tak, že si to málokdo z nás vůbec dokáže představit. Oblečení, výstroj, předměty denní  potřeby i zbraně miličních jednotek jsou skutečnou esencí jednoduchosti, účelnosti, praktičnosti a nezapřou svůj původ v tak charakteristické směsi prostého lidu královské Francie Ludvíka XV a kultury lesních indiánů poloviny 18.století. Veškerá výstroj i oblečení, které milicionáři nosili se v průběhu války dokonale naadaptovaly přírodnímu prostředí, ročnímu období, lesnímu životu a skrytému způsobu boje, které milice na rozdíl od  pravidelných jednotek tolik preferovali. Neničme toto souznění neuváženou a hloupou výstrojí, čerpejme z něj a zkusme obstát stejně jako obstáli tenkrát obyvatelé prvních kolonií na severu Spojených států..

 

Novým zájemcům rádi pomůžeme a poradíme se vším. Důležitý je zájem a nadšení pro věc, vztah k historii, pobytu a pohybu v přírodě, kamarádství, účast na akcích a ochota věnovat jednotce něco ze svého volného času.. Neváhejte a ozvěte se nám, těšíme se na Vás.

zpět

 

Vybavení dle dobových pramenů


Letní kampaň
1 přikrývka (vlněná deka)
1 capote (vlna)
1 vlněná čepice
2 volné košile (bavlna)
1 pár legín
2 přádelka nití
6 jehel
1 šídlo na kůži
1 ocílka + křesací kameny
1 velký nůž
1 menší nůž
2 zavírací nože
1 hřeben
1 sekera, tomahawk
2 páry mokasínů nebo souliere de boeuf

Zimní kampaň
totéž co pro letní + navíc
2 páry punčoch
1 pár rukavic
1 vesta
1 přikrývka (vlněná deka)
2 páry bot jelenicových
1 mazání na jelenici, na kůži
1 sáně - tobogán
1 pár sněžnic

Obecná výbava:
½ libry střelného prachu
1 libra kulí
1 libra tabáku
1 velká sekera na 2 muže
1 plachta na 4 muže
1 kotlík na vaření na 4 muže
 

zpět


Co na sebe


Běžná denní výstroj miličních jednotek v době brzce jarního tažení sedmileté války. Milicionář má na hlavě typickou vlněnou pokrývku Tuque, na krku tmavý šátek, krátkou vypasovanou vestu do pasu z vlněného sukna a potahovanými knoflíky, opaskovou šerpu ve variantě tkané Sash  a typickou dlouhou košily světlé barvy, v jemnější bílé bavlněné variantě. S ohledem na chladné počasí má vlněné krátké kalhoty se zapínáním typu French Fly. Spodní část nohou chrání typické vlněné legíny přivazované k pasu a podvázané pod kolenem tkaným páskem Sash s velmi jednoduchým vzorem. S ohledem na roční období a lepší manipulaci se zbraní je příslušník miličních jednotek vybaven vlněnými rukavicemi bez prstů. Na obrázku je dále zachyceno několik z mnoha doplňků základního oblečení - jednoduchá kožená střelecká brašna malých rozměrů a jednoduchá rohovinová prachovnice bez dávkovače.

 

 

 

 

 

 

 

Typický obyvatel Nové Francie zařazený do miličních jednotek při běžné, nebojové každodenní činnosti na své polnosti. Prosté a účelné oblečení vycházející z tradičního odívání francouzského venkova adaptovaného na drsné prostředí kolonizované Severní Ameriky. Pokrývkou hlavy je pletená čepice z hrubé vlny Tuque, v provedení modrá. Habitant je dále oblečen do hrubé pracovní haleny ze lnu a typické krátké vesty z vlněného sukna osazené potahovanými knoflíky. Místo kalhot, které byly velmi drahé a při běžných pracovních činnostech se zejména ve venkovských oblastech téměř nenosily, má na sobě vlněnou bederní roušku, typický prvek oblečení převzatý z kultury lesních indiánů. Na nohou má masivní a odolné dřeváky, které pro běžné, nesváteční a nebojové činnosti rovněž plně nahrazovaly drahé střevíce s přezkou. Celek odívání doplňuje typický černý šátek , jednoduchý pracovní nůž v pouzdře na krku a hliněná dýmka.

 

 

 

 

 

 

 

Šátek

jemné hedvábí, len nebo bavlna, převážně tmavý odstín černá, hnědá,  modrá, červená, bez vzorku,používán jako pokrývka hlavy nebo kolem krku.


Pokrývky hlavy, pletená Tuque, pracovní čepice ze lnu, zimní čepice z kožešiny lišky

vlněná pletená čepice, zpravidla bez střapce. Varianta jednovrstvá nebo dvouvrstvá. Nejběžnější  barva červená až purpurová, ale i tmavý odstín modrá, zelená. Červená je nejvíce dokumentována právě na obrázcích z 18.století.
 


Klobouk třírohý, Le Chapeau

U jednotek milice používaný velmi zřídka, spíše slavnostní a příležitostná pokrývka hlavy, civilní provedení bez stříbrných a zlatých lemovek


Bederní rouška, Brayet

pás z vlny nošený mezi nohama po indiánském stylu. Průměrná délka cca. 60-70 palců dle postavy nositele. Typická součást oděvu milice.


Krátké kalhoty La Culotte

střihově jezdecké kalhoty pod kolena, vlněné ve francouzském stylu s jednoduchým zapínáním v poklopci (nikoliv dvojitým padacím mostem), pod koleny na knoflíky nebo svazování tkanicí. Nošené převážně v chladnějším období, ne v kombinaci s bederní rouškou.


Košile, La Chemise

přírodní, bílá nebo režná barva, len, bavlna. Volný francouzský střih s délkou ke kolenům a rozparcích na boku. Zpravidla žádné zdobení, volánky nebo krajky.

 

Pás, Sash

široký vlněný pletený opasek, šerpa, v zimě uzavírá v pase capote, v létě okolo košile. Silnější, měl by udržet zasunutý tomahawk i nůž. Jednoduchý vzor i barva, na koncích roztřepený. Původní indiánskou sash možno nahradit sešitou šerpou z vlněného sukna. Barvy převážně tmavé odstíny červená, šarlatová, šedá, černá, hnědá.. Uzel by měl být vázán na zádech.

 

Vesta, La Veste

krátká jednoduchá vesta do pasu z vlněného sukna, buď ve variantě s rukávy nebo bez. Knoflíky potahované suknem nebo kovové. Typická pro oblečení milice.


Capote

silný zimní kabát z vlněné látky nebo vlněné deky, s kapucí a zapínáím jedním knoflíkem na pravém rameni. Střihově zjednodušeně kopíruje francouzský Justaucorps, typické jsou barevné manžety z vlněného sukna osazené knoflíky. Délka ke kolenům nebo i pod kolena.

Legíny, Mitasses

návleková ochrana spodní části nohou, kotníků, lýtek až nad kolena. Převzaty od Indiánů, buď z jelenice nebo typičtěji vlněné. Na vnější straně s ponechaným přebytkem materiálu, tzv. plácačkou. Bez zdobení,tmavé odstíny barev černá, červená, modrá, hnědá, šedá. Uvazují se přišitými tkanicemi k pasu a podvazují řemínkem nebo úzkou pletenou sashí pod kolenem.Typická součást oděvu milice. Nezaměňovat s plátěnými kamašemi nošenými armádou a zapínanými na knoflíky. Ty milice nenosily.


Punčochy, La Bas

vlněné, pletené, nebo typičtěji střižené jako pružný pás tkaniny a sešité. Nošené v kombinaci s kalhotami, nikoliv s bederní rouškou.


Boty, les Souiliers

černé kožené dobové střevíce s přezkou, pro jednotky milice poměrně netypické a vzácné

 

Boty, Souliers des Sauvages

typické indiánské mokasíny lesních indiánů, hojně nošené jednotkami milicí, letní, zimní varianta

 

Boty, Souliers de Bouef

typické francouzské boty vyráběné ševci na kopytu,silná hovězí kůže, bez šněrování, hojně nošené jednotkami milicí

 

Chausson

silné vlněné vložky do mokasín v zimním období
 

zpět


Co s sebou

Puška

dlouhá francouzská vojenská mušketa, běžně Charleville 1728, nebo dobová lovecká puška s křesadlovým zámkem

Nože, Couteaux

typická a oblíbená část výzbroje francouzských milicí. Běžně nošen 1 nůž v pouzdře na krku, 1 nůž na opasku, sashi nebo popruhu  brašny, 1 nůž v pouzdře na vnější straně nohy za podvazkem legín.


Sekera, Tomahawk, Casse-tete

zcela běžná a typická zbraň milicí, tradiční tvary vhodné pro období kolonizace, bojová zbraň i pracovní nástroj při táboření

 

Prachovnice + střelecká brašna

roh na střelný prach na řemínku nebo sashi zavěšený přes rameno, pro milice typičtější a běžnější než patrontašky používané armádou. Brašna ze silné hovězí kůže pro střelecké náčiní – křesací kameny, šroubováček, hadřík....

 

Hawresack

plátěné nebo lněné žebradlo, taška na jídlo a další příslušenství, sušené maso, ovoce, kukuřice, ořechy


Knapsack

velký plátěný pytel s všitým koženým řemenem k nošení objemných věcí, dek, plachet, náhradního oblečení. U milicí možno nahradit smotáním příslušenství do válce a ovázáním řemenem.


Láhev na pití

z vydlabaných sušených tykví na koženém řemínku přes rameno,nebo kůží či vlnou potažená láhev s korkovým uzávěrem. Běžné i dobové armádní britské polní láhve ledvinového tvaru pořízené obchodováním nebo sebrané na bojištích jako válečná kořist.

 

Deka

vlněná deka tradičního provedení, o dobových dekách se více dozvíte např. zde


Rukavice

ze silné vlněné látky, pletené vzácně a netypické pro milice

 

Jídelní potřeby

dřevěné misky a lžíce, cínové nádobí, měděné nádobí

 

Potřeby k rozdělání ohně

ocílka, křesací kameny k rozdělání ohně

 

Ostatní doplňky

taštička na kuřácké potřeby

 

zpět

 


Doplňky


Ozdoby – nošení obchodního stříbra, ozdoby z peří a barevné pomalování obličeje není u milicí jednoznačně zadokumentováno. Nicméně někteří muži zařazení v miličních jednotkách bylI v civilním životě v aktivním kontaktu s indiány, ať již jako lovci, obchodníci, lesní tuláci (tzv. coureur de bois), takže podobné záležitosti se mohly reálně jistě vyskytnout. Event. tetování by mělo  respektovat dobovou symboliku a indiánské tradice. Všichni francouzští vojáci i milicionáři doby Ludvíka XV byly katolického vyznání, proto mohou být typické růžence, náboženské medailony svatých nebo krucifixy na krku. Zdobení pouzder na nože je přípustné, ale dobově s respektem k prvkům indiánů lesů. Zdobení mokasín, legín a opaskových sashí omezit na minimum. Dlouhé vlasy svázané do culíku proužkem kůže, naprostá většina francouzských mužů tohoto období měla čistě holenou tvář. V teplých letních měsících, kdy bylo běžné setkání s jedovatými hady se nosil na krku malý kožený váček s plátěnou podšívkou, naplněný solí. Po smíchání se slinami se vytvořila hustá pasta, která se aplikovala do rány na těle způsobené hadem

zpět